Šel jsem po ulici
vida ženu V očích destilovanou vodu

Na lavičkách areopag krmící poddané holuby a kočky
Krysy přijou za chvíli
po křídlech fontán na zimu Do dna vyschlých
Smrtelným listím
Oštěpy Hole dávno svěšené
A žena Lakedaimonská V očích destilovanou vodu
klepala podpatky

Se
ští-
tem

ne-
bo

na
ští-
tě

O obrubník smrti
(Dítěti které tu minulý týden zemřelo
nemohli postavit ani myšlený pomník
Nezbyly peníze Natož láska)

Naposled pozvdižený oštěp
Stařešiny vzatého
Na hůl
Na přechodu

Šel jsem po hladině ulice
Poklop na kanále
S úsměvem jako gramofonová deska
jako Cháron
jako všichni ti kteří zešíleli až
Po vlastním pohřbu
Hladina Styxu
se nikdy nezvedá
Ani když kráčíš napříč rýhami

Seběhli se lidé
Rada se opírá o své zbraně
nepatřičně

Se
ští-
tem

ne-
bo

na
ští-
tě

Chodník života
Obrubník smrti
Ulice Styx
Obrubník druhé smrti
Chodník spokojeně šílených

Děti nemohou zešílet
Ani mrtvé
Jen rodiče
a starci S tupými zbraněmi
ženy Lakedaimonské
V očích destilovanou vodu

Bez soli se nedá plakat
Bez soli není lásky
Bez soli nejsou ani vody Styxu

Poddaní
holubi kočky A vojáci krys
lízají tu sůl
Někdy z ran
Někdy z očí

A nikdo nepomyslí na pomník
Děti jsou jenom heiloti

J s o u   c h l e b a   s e   s o l í

Bez něho nemůže být ani Styxu
Destilovaní stařešinové